Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

Chybný krok.

29. ledna 2017 v 11:58 | Yak |  Z Indie
Chybné kroky

Povalujeme se poslední den na pláži v Indii. Je to pohodlná zahálka, ke které potřebujete jen minimum námahy, abychom si například objednali nějakou dobrůtku. Pán Spálený tento stav vystihl veršem: než jsem si nacpal dýmku tabákem, musel jsem se poprat s víčkem.
S. si maluje a já v leže, na asi metr vysokém lehátku, píšu blog na téma chybné kroky. Začnu odvážně:

Chybné kroky? Já na ně prostě nevěřím. Až tenhle blog dočtete, přidáte se ke mně.

Pak pokračuji:

Nejvíc záleží na tom, jak daleko za vámi je váš poslední, tak zvaný, "chybný krok". Pokud je to v řádu hodin nebo dnů, bude pro vás možná těžké uvěřit, že i ten vás neomylně vede k cíli.

Tohle se mi zdá trochu škrobené, ale ťukám dál:

No jo, tobě se to píše, řekněte si, když se ti zrovna nestalo, že jsi… a teď si doplňte, co jste kdy pohnojili. Ano, je to tak. Dobře se mi o tomto tématu píše proto, že aktuálně jsem žádný velký "chybný krok" neudělal. To je pravda. Ale v

minulosti? Myslím, že bych trumfnul většinu toho, co jste si doplnili, a nad zbytkem s účastí a úctou smekám.

No, ta poslední věta mi přijde troufalá, snad jsem jí dost zmírnil v druhé půlce, proběhne mi hlavou. Vrhám se do cílové rovinky, tedy alespoň si to myslím:

Prostě stačí si počkat a uvidíte, že vše špatné se v dobré obrátí. To je jasné. Vždyť něco z toho soudku jste již museli zažít, jinak by jste tady neseděli. Gramotní, čtoucí si na internetu sofistikovaný blog. A navíc, buďte si jisti, že všechno, co prožíváte v souvislosti s vašimi "špatnými kroky" je v pořádku. Dejte svým pocitům tolik prostoru, kolik je třeba. Ale ani o chlup víc.

To je dobrý odstavec, beru ohledy na autenticitu emocí a nahrál jsem si na smeč:

Takže, vyhodili vás za něco ze školy, práce nebo to je jedno odkud? Tisíce dveří čeká. Podělali jste něco ve vztahu a ta bytost je pryč. No, teď víte o soužití lidí víc a na planetě je nás pár miliard. Zapálili jste si první cigaretu? Tak až tomuhle dáte sbohem, garantuji vám, že budete mnohem silnější. Mám pokračovat? Držím vám i sobě palce.


Tak, hotovo. Seskakuji z palandy abych si šel zaplavat. V poslední miliontině sekundy se zarazím. Jen díky tomu jsem nedopadl svými patami a devadesáti kily na psíka, co se válí pod palandou a S. ho maluje.

Co já jsem to za drzého chytráka? Děkuji Bože za tu výstrahu. Rozumím a s pokorou dodávám: ano jsou tady kroky osudové, nevratné a strašlivé. Děkuji Ti Existence, že jsem jich byl ušetřen.

Jediné, co z nich se lze naučit, je si odpouštět. A někdy to musí být zoufalé těžké.

Yak
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 29. ledna 2017 v 12:42 | Reagovat

Každý chybný krok nás nakonec něco naučí a posune dál. A pozor na pejsky! :-)

2 Pavel Pavel | 30. ledna 2017 v 11:31 | Reagovat

Jen ten cíl... Co k němu omyly a chyby neomylně vedou, kde je sakryš ten cíl :-). Že by kdyby člověk věděl kde je ten cíl tak tomu přizpůsoboval ty chyby v těch krocích a pak by to nebyly žádné pořádné chybné kroky....:-D:-D:-D

3 yakovo yakovo | 1. února 2017 v 3:17 | Reagovat

Podle mých posledních zjištění zde na místě s někdejším kontinuálním výzkumem spirituality na této planetě, cíl nás všech je stejný. Je to k nevíře, ale všichni se každým svým krokem, bez výjimky, snažíme dosáhnout buddhovské dokonalosti. Každý a každým svým skutkem. Není to krásný pohled? Pohled kerý osprevedlní nejen všechny ty truhlíky kolem nás, ale i nás samé 😀. Yak

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama