Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

Modlitba o věcech každodenních.

25. ledna 2017 v 13:38 | Yak |  Z Indie
Určitě jste si toho všimli, a jestli ne, uvědomíte si to po přečtení tohohle blogu. Do oslavy přijímání potravy se zapojil kdejaký autor. Teď, tady v autobusu do Gokarny, mne tedy napadá jen jedna z ikon české slovesnosti, Jan Werich, ale vy si jistě vzpomenete na mnohé další. Někteří autoři dokonce vkládali do svých knih kuchařské recepty. A o pití a jeho rozkoších? Celé knihovny. Ale co vylučování? Ta činnost, která se má k požívání jako vejce ke slepici? Zůstalo, a nespravedlivě, z oslav života vyloučeno.

Našel jsem v paměti jedinou větu od starověkého autora, který vymočení považoval, a správně, za jednu z rozkoší, ale jinak nic moc. Prohlášení stárnoucího zeměplošského hrdiny Barbara Cohena o tom, že pro muže po osmdesátce jsou tři nejdůležitější věci: teplá voda, měkký papír a dobrý dentista, se našeho tématu týká jen okrajově. Je to tedy na mě.

Vylučování jídla mívá různé pejorativní názvy, a pro nadávání je adoptovala většina jazyků. Ale zaslouží si to? Jen proto,

že je často provází zápach? A co syrečky, nebo durian? Vylučování stolice přitom přímo nabízí prostor pro poetiku. Co třeba smrdutý horký gejzír žlutého slizu, jen okrajově vnímán myslí, milosrdně konejšenou čtyřiceti stupňovou horečkou. Okamžik, kdy se agónie, touha po přežití a samočistící schopnost těla, spojí v mohutné a úlevné kontrakci. Není tohle jeden z úhelných obrazů bytí? Nebo vezměme to z druhého konce. Znáte nadšené naslouchání chřestění tvrdých bobků v záchodové míse po týdenní zácpě? Je nějaký jiný obraz o úpornosti lidského snažení přesnější? No a co ta zbývající široká škála přirozeného vyprazdňování? Kdy tělo opouští to co má, v příjemné konzistenci, která konečník nedráždí, ale laská a masíruje. Nejsou tyto okamžiky, které v lepším případě, máme jen sami pro sebe, krásnou meditací opouštění?

Nemyslím si, že by těchto pár vět mohlo změnit přístup k vylučování. Asi nezačneme své blízké zvát místo na večeři, na společné sraní, ale zastavme se alespoň na chvilku a poděkujeme žaludku, trávení a střevům za to, co pro nás dělají.

Možná, že někoho z vás, nějakého šťouru, by zajímalo, jak jsem se k tomuto tématu dostal. Je to tak, že před takovými patnácti a více lety, průjmy různé síly k cestování po lndii prostě patřily, jako třeba rikša, čapáty nebo čaj. Cestovatelé mohli vidět všelicos, co opouštělo jejich útroby, a své obavy a radosti sdíleli. Mohli jste se třeba dozvědět od slečny, kterou jste znali jen pár dní, že z její stolice zmizel hlen, a oslavit to s ní. (Ona slavila suchou rýží a hořkým čajem.) To už je dnes pryč. Rozvoj a hygiena zahnali intimitu sem, do mého blogu.

Vnímejte tedy tuto stať jako modlitbu, kterou žádám bohyni Kálí, aby na nás byla měkká a pravidelná.

Yak
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 OlaLukKaj OlaLukKaj | 25. ledna 2017 v 18:53 | Reagovat

Ano,chápeme a sdílíme úctu k pravidelné stolici. Před vánoci zemřela kolegyně z galerie na rakovinu tlustého střeva a byly to dlouhé měsíce co jsme jí přáli aby se mohla vyprázdnit, tak normálně jako každá z nás.

2 Pavel Pavel | 25. ledna 2017 v 19:25 | Reagovat

Inu pravda je, že okamžiky, kdy věci jdou jak mají patří i při vylučování k těm příjemným a někdy nejsvětlejším okamžikům dne. Kdy si člověk po zkušenostech s úplavicí v base campu na ledovci, 15 kilometrů od nejbližší tekoucí vody řekne PARÁDA :-).
Nedá mi to ale abych se v obdivu k odvážné volbě tématu (kterému se od starověku všichni vyhýbají :-)) pro jistotu nezeptal: co jste dneska hulili? :-D

3 OlaLukKaj OlaLukKaj | 25. ledna 2017 v 19:31 | Reagovat

Svatá stolice ať se za nás přimlouvá!

4 Satya Satya | E-mail | 26. ledna 2017 v 13:42 | Reagovat

Zdá se každé velké náboženství vytvořilo pro tuto oblast nějakou instanci. Dobře jsi připomněl Svatou Stolici, která je obdobou hinduistické Bohyně Kálí, buddhisté také hovoří o důležité Prázdnotě a mohemadani vyhledávají Seraje. Yak

5 Satya Satya | E-mail | 26. ledna 2017 v 13:48 | Reagovat

Ó ano. Pavle připomněl jsi důležitost a nezastupitelnost vody v celé té věci. Ó ano, voda a omývání, místo odírání papírem. To je téma snad na celý blog.
Zdravím do Prahy Tebe i Věrku.
Yak

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama