Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

Paroubek a porno se zvířaty

24. února 2017 v 21:21 | Yak |  Po cestách vnitřních
Překvapit moji ženu je těžké. Nemyslím tím, že když na ni bafnu, že se nelekne. To samozřejmě ano. Je mnohem menší než já, a tak, i když se pak vzteká na plné pecky a na oko vážně, vnímám to jako roztomilé durdění. Někdy ji chytnu oběma rukama a zvednu. To už pak nemůže dělat vůbec nic. Pak ji v tom vyhraném boji přitisknu, směje se a já ji… Ale ne, o tomhle psát nebudu. Koho by to zajímalo?

Chci psát o tom, že překvapit moji ženu je těžké nějakým prohlášením. Speciálně nad zprávami z internetu. Možná je to tím, že životem se mnou se stala otužilou posluchačkou komentářů, možná tím, že prohlášení, která ode mne slyší, jsou cizelované perly a nebo, a to by byla nejhorší zpráva, mne sem tam neposlouchá.

Nedávno jsem ji ale překvapil. Dokonce tak, že řekla: "No to přeháníš!" Na mou přemýšlivou životní družku, to je vážně obvinění. A to jsem byl odsouzen nad denním domácím zpravodajstvím, které jinak ze zásady nekomentuje.
Řekl jsem totiž: "To, že Paroubek zveřejňuje důvěrné dopisy při rozvodu, je zpráva o nás, Češích."

Než se pustíme dál. Pozor. Důležité upozornění! Proboha, nemyslete si, že jsem ten článek otevřel a četl. To ne. Tohle vím z nadpisu! Mám k článkům tohoto typu vztah jako k pornu se zvířaty. Vím, že existují. Vím, že obsah je o nešťastnících a určen pro nešťastníky. Články s podobnými názvy mne tak vždy vedou k rozjímání o tom, jak rozmanití, zvláštní a komplikovaní jsme my lidé, ale nikdy k jejich čtení či prohlížení.

Ale za tím prohlášením si stojím! Možná, že mohu sundat nohu z plynu generalizace. Tedy zevšeobecňování. Není to zpráva o všech Češích, jen o těch, co ho volili. Myslím to tak, že za každým zvoleným politikem lze vidět přesně spočítanou řadu lidí, kteří se buď spletli a nebo jim dotyčný/ dotyčná vyhovuji.

No, jen na chvilku dovolte vaší fantazii, ať si užije.


Představte si například tu frontu voličů Miloše Zemana. Část z nich se klátí, u další části viróza pokročila tak, že padají a zbytek se shání po skleničce. Nad nimi stoupá dým z cigaret a vulgarizmy z přisprostlých anegnot. Můžeme si představit, že se ke kymácejícím spoluobčanům blíží čínský prezident. Všichni se chtějí poklonit. Mnoho jich u toho padá, ze země mávají a jeden přes druhého mumlají: "S tím Tibet si dělejte, co chcete, ať je to cokoliv, jen když nám dál budete dovážet to parádní oblečení!" Po dalších skleničkách se rozhádají, jeden druhého uráží, ale protože neumí anglicky křičí na sebe: "Micko!", nebo: "Kočičko!" a malátnými pohyby se třískají po hlavách. Malá skupinka napálených v povzdálí pláče a několik zvlášť sebekritikých si snaží ukousnout ruku, co vhodila volební lístek.

Tomu všemu se směje parta Pirátů. Tedy ta část, mezi kterou předtím kolovala podivná trychtýřovitá cigareta. Další část je zrovna online, a tak si ničeho kolem nevšímá, a další si zhnuseně odfrkli, berou kola, lyže či jiná zařízení a odjíždí co nejdál…

Zvlášť ohavný pohled je na skupinku Protiislamistů. Všichni poprvé v životě vylezli od televize a z domu ven. Klepou se strachy, drží se jeden druhého a vyhlížejí Muslimy. Protože nikdy nikoho takového neviděli, a v Čechách hned tak neuvidí, napadli jednoho nemocného s obvázanou hlavou, a dva včelaře - měli podezřelé pokrývky hlavy, a kominíka protože byl celý v černém. Naštěstí se pustili do špekáčků a bůčku a přestali zpívat Ortela. Vše zapili pivem. Dělají to tak demonstrace nedemonstrace. Jen doma možná častěji používají toaletní papír. Na veřejnosti však jedině Korán. Na to se nemusíme koukat.

Parta pravicových voličů nemá stání. "Na tohle nemám čas!" Burácí davem. Všichni koukají na hodinky. Zvlášť netrpělivé pohledy kontrolují Rolexky pod drahým rukávem. Tato část svým hodinkám říká: "Čas jsou peníze!" Hodinky živnostníků se dozvídají: "Proboha, práce stojí!" a všichni se rozbíhají, aby To někam dotáhli…

Jak vypadá skupina voličů Jiřího Paroubka, který se do historie zapsal snad jedině tím, že nechal zmasakrovat tanečníky na technoparty a hysterií, nechám vaší fantazii… Jen velký naivka by u tohoto chlápka čekal dospělou důstojnost při rozvodu. Každopádně je jasné, že ti co ho volili proto, že se jim líbil, jsou ti, co čtou jím zveřejňované dopisy. Kdo taky jiný, by si něco takového zasloužil, že?

My co chodíme volit, dáváme tím o sobě zprávu. To je jasné. Od toho volby jsou.

Jak vypadá ta naše Parta? Jaká nálada se z ní šíří? Jakým vtipům se směje, a co čte? Chtěli bychom s ní jet na dovolenou? Sedět u jednoho stolu?

Psát historii?

To posledně jmenované totiž děláme.

Yak
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama