Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

Alternativní cesty

29. července 2017 v 6:28 | Yak |  Z Cesty přes půl Světa
"Tak na to seru!" strhávám volant stranou. To drncání bylo strašný. Vlnka za vlnkou. Tvrdý povrch se snaží vytřást z auta duši. Nebo tak to alespoň cítím. Jsme 11 tisíc kilometrů od domova, a tak náš vůz vnímám zvlášť citlivě.

Přes ostrov vede jedna 70 kilometrů dlouhá široká, tvrdá, prašná cesta. Škodolibé povětří povolalo déšť a vítr a nadělalo na ní varhánky. Asi jen málokdo chce nechat auto natřásat, a tak kolem v polích vznikl složitý propletenec alternativních cest. Větví se po obou stranách. Jsou to koleje různé hloubky a různé šířky. Jsou nezávislé, speciální. Dobrodružné.

Opouštím mainstreamovou tupost hlavní cesty. Raději riziko a výběru než se nechat udrncat.
Hned sjezd z hlavní je zajímavý. Jak velký náklon auto snese?

"Uf!" tak tenhle sneslo.

Musím se okamžitě rozhodnou. Kterou kolejí se vydat? Touhle. Dobrý!

"Hups!" no tady byl rigol.

Vybírám, rozhoduji. Skáču. Přejíždím z kolejí do jiných. Ale nedrncám s většinou!

Sláva alternativním cestám na ostrově i mimo něj!

Jsme na ostrově Olchon, Bajkalské jezero. Jen ostrov má přes 70 km. Jezero je víc jak 600 km dlouhé čisté, pitné a studené.

Našli jsme jeden koutek na pláži a tam odpočívali celý den.

Další dny jsme jezero objížděli po cestě do Ulan-Ude, kde jsme teď.

Zítra Mongolsko.

Do dneška jsme najeli skoro 12000 kilometrů což je víc, než jsme měli v plánu a to o tři tisíce. Je to proto, že Rusko je parádní země pro nezávislé cestování. Je laciná a kempovat můžete, kde chcete. Březové hájky jsou stejně vítající jako břehy řek a jezer. Prodejny s jídlem všude a nafta za 12 až 16 korun litr.

Policisté nás zastavili dvakrát ze zvědavosti, jinak nás všechny poměrně časté hlídky ignorují. Lidé jsou milí a je nám líto, že jim víc rozumíme, než jsme schopni říct.

Rusko je země, kde můžete svobodně cestovat a spát, kde si zamanete.

Jak s blížíme k Mongolským hranicím lidé kolem se mění. A teď, až to dopíšu, jdeme si prohlídnout nový Budhistický chrám. Příště už budeme psát z Mongolska.

Jo víte, že jsme teď kolmonožci? Kolmonožci jsou ti, jejichž nohy svírají 90 stupňů. A to jsme my a vy. Tedy pokud tohle čtete v Čechách. Jsme na 105 stupních východní délky tedy 90 stupňů od Vás. Kdybychom jeli stejně daleko na západ, byli bychom utopeni v Atlantiku, a kdyby přes něj byla silnice, tak bychom dojeli do New Yorku. Takže tam jsou teď naši protinožci. Čtvrtina zeměkoule je mezi Ulan-Uhde a Prahou.

Je svět malý nebo velký? Nemůžeme se rozhodnout. Možná obojí.

Tohle je jedna z mnoha myšlenek, na které mám za volantem čas.

Mějte se pěkně na vašich cestách a myslete si, na co chcete. Třeba na nás.

Yak
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 29. července 2017 v 14:14 | Reagovat

Zajímavej pohled Yaku, na ty alternativní cesty. Já jsem si vždycky, když jsem viděl doširoka rozježděnou krajinu říkal "ignoranti (eufemisticky upraveno) ruský, než by si opravili cestu raději zničí půl údolí". A ono i na toto lze najít pozitivní alternativní pohled :-) :-) :-). Ať se daří a autíčko i vy vydržíte.

2 Jan Bratan Jan Bratan | 30. srpna 2018 v 18:04 | Reagovat

Zdravím, poraďte mi prosím zda mi stači si vízum udělat tady? http://rusko-viza.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama