Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

30 dolarové turné po Uzbekistánu

22. září 2017 v 11:45 | Yak |  Z Cesty přes půl Světa
21. 9. 2017
Krásné medresy a mešity v Samarkandu

Kontrola na hranicích do Uzbekistánu byla DŮKLADNÁ!

Představte si, že cestujete autem po světě již nějakou dobu a sebou vezete spoustu věcí. Některé důvěrné a některé velmi osobní. Některé jsou používané a některé třeba zrovna špinavé.

A teď, co byste opravdu nechtěli, aby vám na hranicích prohlíželi?

Ano, i tam se podívali, a když nevěděli, doptali se co to je. Nechali si zapnout tablet a se zájmem si prohlíželi fotografie. Doptávali se, odkud jsou a vydrželi u nic možná půl hodiny. Byli slušní, zvědaví a asi i znudění. Tádžická osobní auta do Uzbekistánu nesmějí, a tak na hranici s námi byly jen dva kamiony.

A pak jsme vjeli do země. Pasy nebylo třeba ani schovávat. Během asi šestihodinové cesty do Samarkandu jsem je ukazoval mnohokrát. Policisté jsou častí, ale nežádají úplatky, jen dokolečka opisují čísla a kontrolují doklady.

Do Samarkandu jsme dojeli v noci a v dramaticky úzkých uličkách starého města našli ubytování v rodinném hotýlku Najiba.


PORTRÉT
Maužuda Normakhmadova

Ročník 1952. Rodným jazykem Maužudy je tádžičtina. Její dědeček byl bohatým majitelem pekárny a koželužny. S příchodem bolševika o ně přišel, ale zbyl mu dům, ve kterém teď jeho vnučka s manželem a snachou provozují hotýlek. Za Sovětského svazu pracovala v obchodním domě GUM, a protože i její muž měl dobré zaměstnání, hodně cestovali po východním bloku. V roce 1985 byli v Čechách. Viděli Prahu, Karlovy Vary, Liberec i Karla Gotta. Naše země se jim zdála bohatá, krámy plné zboží a před odletem domů nakoupili spoustu věcí. S cestováním skončila, když jí zemřel nejmladší syn, a ona měla po jeho smrti problémy se srdcem.

Říká: "Když byl syn nemocný, dala bych všechno, aby se uzdravil. Peníze, cokoliv… Nepomohlo to. Tak k čemu peníze jsou, když není zdraví a štěstí? Chtěla bych, aby všichni byli zdraví a abych až do smrti mohla chodit. K čemu by bylo být živa, ale ležet?"

Dnes se kromě o pension stará i o vnoučata, protože dcera pracuje v Turecku a syn v Jižní Koreji, a domů za rodinou létají jednou za rok.

Náš první hotelový pokoj po 80 dnech

A právě v hotýlku Najiba začalo naše 30 dolarové turné po Uzbekistánu. Tato země se od všech předešlých liší tím, že to co nás na ní zajímá je architektura, tedy prastará města, a také registrační povinnosti.

Rozhodli jsme se tedy, že v této zemi budeme bydlet v hotýlcích v centru, užijeme si uzbeckou pohostinnost, luxus a památky. Platíme za noc 30 dolarů a po 80 dnech jsme spali v posteli. Dnes ráno jsem byl u lazebníka a Satyjka rozhazuje desítky tisíc na tržištích. Včera večer jsme si dali lahev vína za 35000! (Sumů)

Uličky Samarkandu

No a musím říct, že nám to jde!

Samarkand nás ohromil. Obrovské mešity, mauzolea a medresy (islámské university). Vše zrestaurované a udržované. Znovu jsme žasli nad starobylostí středoasijské kultury a přemýšleli, jestli by ve srovnání obstály Evropské univerzity. Opravdu by Sorbona nebo Karlova univerzita mohli konkurovat? Zdejší vzdělávací komplexy z 15. století lahodily duši i duchu, nabízely skvělé pedagogické obsazení, elitu učenosti východu a ubytování a přednášky na jednom místě. A navíc v době, kdy smradlavý evropský křesťanský středověk zakazoval hygienu jako hřích, tady byly veřejné lázně!

Noční osvětlení Registránu

Satyjku fascinovalo masivní využití práce keramiků a mě povznášející čistota linií i dekorací. Často jsme jeden druhého upozorňovali, že máme otevřená ústa úžasem.



Mauzolea, medresy a jejich mozaiky

Po dvou dnech v Samarkandu, hlavním městě hedvábné stezky jsme odjeli do Buchary a znovu nám padají čelisti. Bydlíme zase v centru, zase v malých uličkách a zase za 30 dolarů v rodinném penziónu. (Spřátelení majitelé si nás posílají mezi sebou.)

Nejstarší zachované středověké centrum je rozsáhlé a zrestaurované. Podívejte se:



Buchara a její památky

Zdržíme se ještě den, dva a pojedeme do dalšího klenotu této země, do Chivy. Uzbekistán musíme opustit do 26. září tak už nemáme moc času. Jdeme proto zase korzovat po památkách a bazarech.

Tak zatím.

Satya a Yakeen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 22. září 2017 v 13:50 | Reagovat

Nádhera, to je prostě nádhera. Jednou, až bude všechna práce hotová :-) se tam podívám....
Na Hluboké dneska začíná saunová sezóna, tak abyste pomalu mysleli na návrat :-D. Jo a mimochodem máme ty novou silnici...

2 Satya Satya | 23. září 2017 v 5:10 | Reagovat

Vzbudil jsi zvědavost, asi se přijedeme podívat:-)

3 Pepino Pepino | 12. října 2017 v 23:54 | Reagovat

American by na fotky rekl: "this is awsome!"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama