Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

Čekání na loďku

28. září 2017 v 16:40 | Yak |  Z Cesty přes půl Světa
Aktau 28.9.2017
Tak už jsme zase jednou v Kazachstánu.

Nejdřív jsme, ale ještě v Uzbekistánu, navštívili krásnou Chivu. Starobylé, zachovalé město, obehnané hradbami je celé zrekonstruované a určené pro turisty. Tady se úplně a na dlouho nasytila naše turistická kapacita.

Opevněná stará Chiva byla jako muzeum

Znovu jsme bydleli v doporučeném guesthousu, dívali jsme se na opravené hradby a pozorovali krásné západy slunce na průčelích medres, mešit a minaretů. Nádherné muzeum plné luxusních restaurací, hotýlků a stánků se zbožím pro turisty.

Chivské památky za úsvitu

Užívali jsme si to, což o to. Satyjka si dokonce… no vidíte! Zbytek téhle věty jsem, pod těžkým nátlakem, musel vymazat.

Ale už jsme se těšili na cestu, na to živoucí pobývání ve víru bytí takového jaké je, se všemi jeho nedokonalostmi, nepředvídatelnostmi, prachem a špínou. A tak jsme po šesti dnech povinného a registrovaného spaní v hotelích vyrazili přes poušť Kyzylkum do Kazachstánu.

Tisíc kilometrů jsme zvládli za dva dny a přišly ke slovu kanystry, které jsme vezli z domova. V Uzbekistánu nemají skoro nikde naftu, auta jezdí na plyny. Metan, propan, zemní atd. Naštěstí jsme koupili 120 litrů na střechu a 50 do nádrže ještě v Tádžikistánu, a s modlením dojeli až k první kazašské pumpě.

Tady kdysi bývalo Aralské moře

Po cestě jsme mohli vidět, jak Sověti poroučeli přírodě. Rozhodli se v pouštním Uzbekistánu pěstovat vodomilnou bavlnu. Odklonili řeku Aral z jejího přirozeného koryta, zavlažili nové lány bavlny a Aralské moře přestalo existovat. Lodě zůstaly na souši, pobřežní vesnice osiřely uprostřed pouště a všude je písek. No jo, měnit živé v poušť, v tom byli bolševici vždycky experti.

Od hranice Kazachstánu do Aktau, na břehu Kaspického moře už je úplně nová silnice přes průmyslovou poušť. Tím myslím, že poušť je plná různých těžebních věží, elektráren, možná i chemických podniků a drátů. 550 km. Cesta byla tak rovná a poušť tak nudná, že Satyjka, i pro vás vytvořila za jízdy dvě videa!


Teď v Aktau čekáme na loďku. Vypadá to tak, že každý den ráno se jdeme zeptat, jestli už? Paní v kanceláři nám ukáže na monitoru, kde loď je (dnes ráno stála přišpendlená bouří před přístavem v Baku) a řekne, abychom přišli další den. Až totiž bude moci trajekt vyrazit, bude v Aktau za 18 až 24 hodin. Pak nám bude moci prodat lístky.

Čekání na loď u Kaspického moře

Čas využíváme aktivně. Mitsubišce jsme koupili nový, originální, japonský zámek do zadních dveří a olejový filtr a nechali opravit další prkotiny. Ne pláži za městem vaříme dobroty a v noci si přitápíme a … a konec téhle věty taky cenzurován. Ach jo.

Dneska bude baňa, zítra možná výlet do pouštní mešity.

Loďka tu prý bude coby dup. Do 2 až 5 dní.
Tak držte palce

Satya a Yakeen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama