Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

3. Gruzie, Arménie, hory a kavárny.

30. srpna 2018 v 18:43 | Yak |  Z Cesty přes půl Světa
Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale mám problém s luxusem. Dokážu se najíst v té nejlidovější džabě v Indii, u ohně s indiány v džungli, neodmítnu pozvání posedět s milými lidmi na zemi v jejich boudičce ve slamu, ale vytvořte dojem výjimečnosti, dodejte něčemu hogo-fogo příchuť, a já se tam budu nespokojeně ošívat.

Nedá se to finančně zdůvodnit. Pocit nepohodlnosti se mne drží, ať se jedná o horentní ceny v eurech, mírné v arménských dramech, nebo nepatrné v indických rupiích.
Najít s tímto nastavením místo v jerevanské kavárně nebylo lehké. Je tu jedna vedle druhé a jedna hezčí než druhá.

Nakonec se povedlo.

Tak tedy zpráva o naší cestě, z hlavního města kavkazských kaváren, ze dne 30. srpna 2018.

Gruzie má sice s Ruskem dlouhou hranici, ale jen jediný otevřený hraniční přechod. Je na staré vojenské cestě, na té, kterou se nenechavý car, a pak bolševik, přes Kavkaz vždycky dostával. Od Gruzie se s ruskou pomocí odtrhly Jižní

Osetie a Abcházie a na ruské straně Kavkazu je zase Čečna. Jsou to takové bolavé, ale krásné hory.

Nebylo tedy překvapením, že jsme byli kontrolováni ještě v Rusku na hranicích Severní Osetie, a že fronta na hranici s Gruzií byla čtyřhodinová.

Než byla úplná tma, stačili jsme tedy dojet jen do první gruzínské vesničky a přespat za ní na horské pastvině. Ráno jsme zjistili, že je to jen pár set metrů pod ikonickým kostelíkem Nejsvětější trojice s horou Kazbeg na pozadí. Je dost pravděpodobné, že jste někdy viděli jeho fotografii.

Tady je s naší Mícou.


Po vojenské cestě jsme pokračovali až k jedné staré pevnosti, kde jsme změnili původní plány a místo dlouhého okruhu na severozápadě, jsme se vypravili na turisticky méně navštěvované místo, vesničku Šatili a to zpět na sever k hranicím s Čečnou.


70 kilometrů nám trvalo celý den. Taková to byla divoká paráda. Po překonání sedla jsme našli rodinnou pevnost složenou z jednotlivých, pro Kavkaz typických, strážných věžích.


V dalším dni jsme přejeli znovu desítky klikatých prašných zatáček, pak Tbilisi a přespali u hranic s Arménií. No a dnes po koupání v horském jezeře Sevan, sedíme v Jerevanu a čekáme na kamarády, až přijdou z práce a na číšníka, až nám přinese Kazan. Arménskou grilovanou směs zeleniny a mas servírovanou v kotlíku pro dva.

Sedím v parku s mojí milou ženou, hučí vodotrysk, zítra jedeme do Íránu, večer prosedíme s kamarády a já mám možná problém s luxusem prostě proto, že se mi žádný další již do života nevejde.

Mějte se také tak.
Yakeen a Satya

p.s. Další inspirativní cestovatelé. Tim a Alicie jedou na konec světa.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 3. září 2018 v 14:06 | Reagovat

Hola, cestovatelé! Nádhera, krásnej kraj. Na Kazbegu mi hustě omrznul nos :-(, málem z toho byla plastika... Krásnej kopec. A potom jsme se ve vesnici dole parádně opili s místními horskými vůdci... Jo, to byly časy :-) Jinak mám úplně mytickou fotku Kazbegu a kostelíka, ale ukážu vám ji jenom když se v pořádku vrátíte! Tak se snažte :-)
A znáte mne, starýho rejpala... Ty věže nejsou "strážné", to je časopis nejmenované náboženské sekty. Ty věže se jmenují "rodové věže" a sloužily v přísně klanovém uspořádání tehdejší Svanetie a okolí k tomu, aby se do nich mohl uchýlit celý rod i s dobytkem když se na ně jiný rod (bez dobytka) naštval a přišel si to s nimi vyříkat...
Good luck a těšíme se na další články.

2 Janče Janče | Web | 3. září 2018 v 19:16 | Reagovat

Já jsem nebyla nikdy v cizině :( a ani mě to neláká :D hezký fotky :)

3 tyagbodh tyagbodh | 4. září 2018 v 22:28 | Reagovat

dobře Vy!!

4 Kory Kory | 5. září 2018 v 21:05 | Reagovat

Závist. Taky chci na Kavkaz. Zatím jsm byli jen v Karpatech.

5 Lux Lux | Web | 7. září 2018 v 1:20 | Reagovat

Nádhera! Hory mě vždycky dovedou úžasně uklidnit. Hodně štěstí na další cestě! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama