Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

1. Jak jsme přejeli Karpaty

23. srpna 2018 v 11:05 | Yak |  Z Cesty přes půl Světa
18.8.2018
"Yakeene, mám vzít chemopren?" mírná panika v hlase mé ženy mne donutila vzhlédnout od počítače, kde jsem dopočítával tabulku kurzu dolaru a cen nafty v zemích kam míříme. Když jsem uviděl, co se stalo z našeho obýváku, panika přepadla i mne.

Moje žena, za dobu co jsem se díval na monitor, demonstrovala základní povahu vesmíru. Entropii. Z večera jsme celý dům uklidili před odjezdem a pak jsme začali balit. Zaparkoval jsem expediční vůz před domem, dal do něj všechny technické věci. Ještě jednu rezervu, olej na dvě výměny, filtry, pár náhradních dílů a nářadí, vyprošťovací výbavu a kanystry. Auto bylo připraveno, už chyběly jen naše osobní věci, dopsat itinerář a zmíněnou tabulku kurzů aby nás nepřekvapil nějaký filuta na hranicích jednoho ze šestnácti států, které byly před námi. Byla noc
14. srpna a my jsme odjížděli až druhý den ráno.

Když jsem zvedl hlavu překvapen otázkou na chemopren, nemohl jsem věřit vlastním očím. Celý obývák byl pokryt změtí věcí, které se z šesti plastových beden rozlévaly po zemi a tvořily pestrou, z části organickou směs. Fixy, foťák, fusekle, fíky, fenystil. A to zmiňuju jen ty od F!

Satyjka poskakovala od bedny s oblečením k bedně s jídlem a od té k tašce s botama. U té stála právě teď a s mírně hysterickou nerozhodností se ptala na chemopren.

Uvařil jsem meduňku a doufal, že zabere. Zabrala. Druhý den jsme vyjeli, a ještě ten den se dostali do ráje. Do Slovenského ráje. Prošli se tam a vykoupali v mrňavé přehradě.
Pak už Ukrajina.
Hned za hranicemi na nás dýchnul duch postbolševického skanzenu. Prastaré ruské náklaďáky, koňské potahy a policajti co chtěj úplatek. Už jsme si od těchto věcí odvykli. Policajti za smyšlený přestupek vyhrožovali papírem, se kterým bych musel v pondělí k soudu. Byl pátek. Usmlouval jsem úplatek na polovinu, ale i tak jsem se je ještě další den mohl přistihnout, jak se s touhle jejich zvůlí v hlavě vypořádávám.


Dojeli jsme do Karpat za tmy a našli spaní u bran zapovědniku. To je rezervace, v tomto případě s medvědy. Do rána žádný nepřišel a my pak projížděli krásnýma horama a hledali místo kde zastavíme na procházku. Jedno se nám zdálo tuze nepohodlné, jiné příliš turistické. Někde nebylo kde nechat auto, jinde hory chránila rozbouřená řeka. Hledali jsme tak dlouho až jsme byli na jejich druhém konci a projížděli širými lány polí, které vysvětlovali, proč se Ukrajině říkalo obilnice Evropy.

Prostě jsme je přejeli!

Přátelé, prosím vás, rozhlédněte se! Jestli kolem sebe máte právě to, co jsou ty vaše Karpaty, nečekejte na nic, a zastavte! Ať je nepřejedete jako my ty naše.

Včera večer jsme se seznámili s Andrejem, mladým právníkem a teď už by si na mne ty policajti asi nepřišli. No uvidíme. Sledujte náš blog.

Dnes jedeme do Ruska. Hned za hranicemi se dáme doprava dolů na jih. Podíváme se, mimo jiné, do jediné evropské budhistické republiky navštívíme nejprve ruskou část Kavkazu, pak gruzínskou a pak naše přátele v Arménii. Měsíc budeme projíždět Írán - cíl naší letošní expedice. Z Íránu se budeme vracet přes Turecko, Řecko, Makedonii, Albánii, Kosovo, Černou Horu, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Slovinsko a Rakousko domů.

Tedy nemá-li Existence jiné plány.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 27. srpna 2018 v 12:43 | Reagovat

Hola cestovatelé,
už od chvíle, co jste zveřejnili tenhle blog mi to vrtá hlavou :-).
Vaše přirovnání o Karpatech si dělá ambice být jakýmsi zevšeobecňujícím poučením, takovým, jaká nám zanechávají přísloví...
A já bádám, ke kterému z nich to přiřadit :-). Jestli se nemýlím tak je to jakési opositum k "dvakrát měř a jednou řež". Takže by se asi nejvíc hodilo "kdo moc vybírá přebere"? :-) :-) :-) A nebo raději "lepší vrabec v hrsti (hezké místo tady a teď) než holub na střeše (jistě mnohem krásnější místo za nejbližší zatáčkou)"???
No nic, alespoň mám nějakou potravu pro mozkové závity...

Jen pro info - 23.8. bylo v severozápaním Iránu poměrně silné zemětresení, nejvíce poškozené je město Tázehábád a okolí, tak abyste věděli, pokud ho máte v itineráři.

Hodně štěstí

2 Yakeen Yakeen | 28. srpna 2018 v 12:53 | Reagovat

[1]: Ano bude to něco jako:kdo chce moc nemá nic, nebo tak něco😀. Pavle v Rusku nebyl často internet, teď v Gruzii je to lepší ale aktuality z Íránu jsou super děkujeme. V našem tajném žebříčku čtenářů blogu jsi na 1.mistě.Krasne dny Yak

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama