Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

8. Hussain, Hussain

18. září 2018 v 19:55 | Yakeen |  Z Cesty přes půl Světa
Muži měli v rukou důtky s železnými řetízky. Stáli v řadách. Byli v celí v černém. Zpívali ponurou, rytmickou píseň a v jejích taktech dopadaly řetízky na jejich hruď ramena a záda. Znovu a znovu. Mladší kluci k tomu bili do bubnů. Vše pravidelně vrcholilo dvojicí nejhlučnějších úderů.

Všichni muži v mešitě k tomu vždy zvolali: "Hussain, Hussain."

Do toho všeho žalostně vřeštěly dechové nástroje.

My, co jsme neměli to štěstí stát s nimi v řadách uprostřed mešity, jsme přihlíželi na židlích kolem stěn, a alespoň jsme se udeřili rukou do prsou.

Oplakávali jsme nespravedlivou smrt třetího Ímáma Hussaina který byl, i s 72 věrnými, zavražděn desátého dne
měsíce Moharranu, šestého roku Hidžry.

Křesťané by řekli před 1337 lety.

Všechny ženy, zahalené od hlavy k patě v černých čádorech, z vedlejší haly dění se zalíbením pozorovaly. Ty mladší
svobodné z prvních řad, a starší vdané ze zadních.

Mladí muži v nažehlených černých košilích napínali při zpěvu a úderech svaly. Demonstrovali příslušenství ke
komunitě, sílu, soucit a odolnost.

Tam někde mezi ženami byla i Satya. K nerozeznání od ostatních.

V Íránu je Moharram. 28 dní dlouhé připomínání tragické události. V bazarech se nejvíce prodává a vystavuje černé oblečení. Mešity jsou ozdobeny černou a zelenou a kolem nich se rozdává čaj a sladkosti. Červená a růžová jsou na
tuto dobu vykázány z ulic.

Na slavnost nás vzal Hamid a já se od něj učil jak podle vážnosti a postavení zdravit důležité muže. Komu podat ruku
jako prvnímu, kdy vstát a s rukou na prsou se uklonit, a jak hluboko.

Po slavnosti nás šéf představenstva mešity pozval k sobě do domu na smuteční hostinu. Tento muž, úspěšný a
bohatý obchodník, tak kolem pětašedesáti, se dobrovolně stará o to, aby mešita fungovala a měla na provoz dost
peněz.

K domu se asi v pěti autech sjelo ještě několik rodin, a zatímco Satya seděla v křesle s ostatními ženami, my muži
jsme posedávali na koberci odděleně od nich. Po ovoci, čaji a zákuscích se kolem jedenácté začalo hodovat. Do
půlnoci jsme ochutnali od jater přes masové koule a kebab až k cuketám, lilkům a humusu, kde co.

Hostina byla zakončena chalvou a fíky.

Pak muži klábosili spolu a ženy zvlášť. Hamid mi po straně šeptal, kdo co dělá, jak se znají a pokud to šlo, překládal
vtípky. Kdo uměl pár slov anglicky, použil je. Ale i při konverzaci v perštině mi bylo dobře.

Do postele jsme se, v našem dočasném apartmá, dostali až kolem druhé.

Před ním již čekala naše Míca.

Chlapíci v servisu vyndali z auta převodovku, vyměnili v ní tři ložiska, která byla úplně na padrť, zavařili prasklinu,
vrátili ji zpět a vyměnili olej. Vše za den a půl.

Celková cena 9.000.000 Riálů. To je asi 1350 Kč.

Ráno jsme Hamidovi vrátili klíče, objali jsme se a políbili na tvář.

Odjížděli jsme a pořád trochu žasli a trochu se styděli.

Už navždy změnil naše měřítka v péči, starostlivosti a štědrosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 18. září 2018 v 21:02 | Reagovat

Ty brďo hustý, fakt hustý! Kdybych tohle všechno nečetl od vás, ale nějakých neznámých cestovatelů budu to považovat za 25% pravdy a 75% cestovatelské latiny. Takhle nemůžu a tak trochu nevím co s tím. Jsem všem na dálku vděčný za péči o vás a Mícu a hned mně napadlo, abyste je pozvali do Čech. Ale jak bychom jim to všechno oplatili? Na tohle asi prostě nemáme :-). Nebo?????.....:-):-):-)

2 Satya Satya | 19. září 2018 v 5:04 | Reagovat

My je k nám zveme a už vymýšlíme stavbu domku pro hosty... bude hodně z hlíny a vedle bude mešita. Plánované místo je na návsi, místo zvoničky. Můžeš to zatím předjednat u starosty;-)

3 Pavel Pavel | 20. září 2018 v 16:00 | Reagovat

[2]: Copak u starosty, ale Miluška, aby to schválila :-o. Viděl jsem teď okna a dveře, které schválila do klubu a málem mne omyli :-(((.

4 Pavel Pavel | 20. září 2018 v 16:01 | Reagovat

Myslím, že Yakovo vééélký vrata do expediční garáže se k tomu budou móóóc hodit :-)

5 tyagbodh tyagbodh | 1. října 2018 v 18:53 | Reagovat

no hustý, viď, Yaku,
ale takový jsou prostě Peršani.
Byl jsem tam 3x a vždycky ještě překonali minulou laťku v pohostinnosti.
Určitě trochu hraje roli i to, že vědí, že jako národ mají "bad image", tak se chtějí ukázat.. ale podstata je v jejich prastarý kultuře - hrdý, pohostinný a nevtíravý.
Všimni si, jak tam funguje rodinná soudržnost Yaku, vždycky celá famílie pohromadě..
Nejsem žádnej neomarxoantiami, ale tady je jasný, že za tou bad image stojí US, který po nich jdou jak slepice po flusu už 50 let..
Enjoy Bro!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama