Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

9. Stroj času

27. září 2018 v 16:48 | Yakeen |  Z Cesty přes půl Světa
24. 9. 2018

Hbité, ale upracované prstíky zatáhly za popruh. Ten si již svá nejlepší léta prožil na hřbetě oslíka, ale pořád na něm bylo vidět, že je ručně tkaný. Otep uschlých, naplavených klacků se nepatrně a neochotně zmenšila. Žena si ještě chvíli přivazovala náklad na záda, pak se zvedla a zamířila po příkré pěšince do vesničky. Černý čádor zakrývá prací potrhané oblečení.

Hbité prstíky s namalovanými nehty zatančily po tabletu, pak po mobilním telefonu, pár slov v perštině a naše íránská SIM karta je zase nabitá a navíc od teď s námi komunikuje v angličtině. Žena se směje a vtipkuje v dokonalé angličtině. Šátek pastelové barvy lehce zakrývá temeno. Spíš aby se neřeklo. Žasne nad tím, že nám na deset dní budou stačit 2GB. "Já mám 4 na týden." Směje se.

Být v Íránu to je jako cestovat ve stroji času.



Posuďte sami.

Už jenom datum. Dnes je 2. Mehr 1397

Odjeli jsme před pár dny z Kermanu s opraveným autem a první zastávka byla středověká citadela v Rayenu. Hliněný palác a hradby jako z pohádky.



Pak celodenní přejezd a ve skalách vyhloubená vesnička Meymand, která je kontinuálně obývaná minimálně 2000 let. V jeskyňkách s upravenými vchody dodnes bydlí pastevci. Dvacet století! Pozorujeme malou vesničku a necháváme se unášet tou představou. Taková tradice!



Počkejte, to teprve uvidíte!

Popojedeme pár set kilometrů a jsme u kaňonu Radgez, který vytvořila příroda a který je mimo naše jepičí číslování roků.

Cestou džípakujeme, abychom měli hezké fotky, a ověřili, že vše na autě funguje J


Ale pozor! U kaňonu potkáváme vracející se partičku mladých Íránců kompletně vyzbrojených v neoprenu a s horolezeckou výbavou současného 14. století.

Domlouváme bez angličtiny na ráno podobnou výpravu i pro nás, ale asi jsme se špatně pochopili. Odcházíme tedy ráno, po hodině čekání, sami. Bez lan, průvodce a neoprenu se pak koupeme v prvním z mnohých jezírek. Jsme spokojeni, uondáni a adrenalinu na skalách jsme posbírali také spoustu.


Pak znovu pár set kilometrů a trojice nejznámějších měst Íránu.

Šíráz, který již od teď navždy budeme mít spojený s vyvrcholením prvních deseti dní měsíce Maharramu.



Vodotrysky roní krev.

Růže skrývají své jásavé barvy pod černými stany a stovky a stovky mužů v černém se bijí žalem důtkami.

Yazd s krásným starým městem, nejvyššími minarety a bludištěm hliněných uliček.


Isfahán. Náměstí velikosti Karláku, nádherná modrá mešita a kilometry a kilometry bazaru.



Ale mezitím Takht-e Jamshid. Tedy to co, my Evropané, známe jako Persepolis.

V době, kdy Peršané vládli Asii a například v české kotlince žili Keltové, postavili zde budovy o velikosti dnešních nákupních center. Jenže z perfektně opracovaného kamene, libanonských cedrů a mramoru, vyzdobeného reliéfy.


Gigantické město bylo před dvěma a půl tisíci lety postavené proto, aby posadilo na zadek všechny podrobené krále.

Dokáže to ráno, za měkkého světla, i dneska a to je z velké většiny zbořené, ale když si půjčíte brýle s virtuální realitou, které doplní to, co chybí, dojem je dokonalý.


No a dnes vesnička Sar Agha Seyed.

Už jen ta cesta k ní.


Před 900 lety první muž s příjmením Dadvar postavil první dům. Pak léta žhnula a zimy studily. Jeho děti měly děti a vesnička živelně rostla. Dnes jich tu přes léto, kdy se po horské prašné cestě dá do vesničky ve dvou a půl tisíci metrech dojet autem, žije 3700. Přes zimu, kdy je vesnička půl roku odříznutá od světa zůstává tu "jen" dva tisíce Dadvarů.


Ano všichni obyvatelé mají stejné příjmení a jsou jedna široká rodina.


Přijeli jsme v době pohřbu. Byli jsme pozváni na smuteční hostinu s dalšími několika stovkami lidí, kteří se sjeli, čtyři dny po úmrtí, z celého Íránu.

Mohamed Dadvar, který seděl vedle mne a pracuje v Isfahánu v hotelu, mi vysvětloval, kdo je kdo. Když jsem mu řekl, že můj otec na své vlastní a důrazné přání žádný obřad neměl, na dlouhou dobu ztichl.

No a tohle všechno jsme stačili zažít v šesti dnech.

Tak co, není Írán stroj času?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama