Vyprávění o cestách po světě vnějším i vnitřním.   

11. Každej ví, že na dálnicích žádný zatáčky nejsou

11. října 2018 v 7:57 | Yak |  Z Cesty přes půl Světa
9.10.2018
Bylo nám tak pěta, maximálně šestadvacet. Ale všem třem dohromady.

Mámy nás zrovna po strašným votravování, zbytečně brzo vyhnaly z vody. Leželi jsme teda zabalený do ručníků a dek, drkotali zubama a čekali, až se místy modrá kůže změní zase na růžovou. Prej, že dřív nebudeme do vody smět.

Zdenkovo táta jezdil s kamionem. Zdenek teda nejenže měl angličáky!!!, a žvejkačky jiný než Pedra, ale taky, samo sebou, byl tím pádem považován za odborníka na mezinárodní dopravu. Alespoň v naší partičce. Jeho táta viděl kus světa a to v roce 1976 v Československu mohl říct málokdo.

Zdenek proto neváhal, kdykoliv byl na to čas, a to teď zrovna byl, se touto svojí odborností vytahovat. Proto prohlásil: "Nejvíc nehod je na dálnicích."

V těch letech bylo v ČSSR jen pár kilometrů dálnic, a Zdenek byl znalec. Jeho táta byl tirák! Museli jsme tedy tuto informaci vzít jako fakt, který je možné rozvíjet, doplňovat, ale nelze zpochybnit. Současně jsme ale s hrdostí osmiletých kluků nehodlali připustit, že o tom nic nevíme.

Tomáš vedle mne plynule navázal: "Nenejvíc v zazatáččkách."

Předběhl mě v odpovědi, a to mě naštvalo. Tady šlo o pomyslné body a taky o přízeň Martina co má spoustu angličáků. A pak mě napadla báječná odpověď, ve které jsem nejen vyjádřil upřímně všechny své tehdejší znalosti o dálnicích, ale ještě jsem se tím mohl Tomášovi pěkně vysmát!

"Ha, ha, v zatáčkách. Každej ví, že na dálnicích žádný zatáčky nejsou!"

No a takhle to dělám pořád. Vždycky když něco píšu, jsou to upřímně ty nejčerstvější a nejkvalitnější informace, co zrovna mám k dispozici. Ale buďte při čtení opatrní! Hrozně stojím o vás a vaše angličáky. Tak bacha.


Teď píšu v Albánii. Chystáme se nocovat nad městem Elbasan.

Dneska jsme měli takový Mongolský den. Po nádherných horách jsme následovali cestu, kterou tam postavili ještě Římani. Jestli ne Řekové. Byla klikatá a hrozně rozbitá. No jo dva tisíce let s kamenitou cestou udělají svý. 40 kilometrů jsme jeli půl dne. Pak chyběl kus hory a my museli zpět.

Ale to jsme vám o koktejlu kultur, kterým proplouváme domů, začal vyprávět od paraplíčka.

Takže, z čeho to je celé namíchané? Celé středomoří postupně ovládali (mimo jiné) Řekové, Římani a pak Turci. Pohani, křesťani a muslimové.


Na východě Turecka. Na úplném vrcholu hory, dnes zvané Nemrut Dagi, můžete vidět na zem spadlé hlavy řeckých bohů, včetně Dia.


O kus dál na západ v Cappadokii najdete křesťanské kláštery a kostely vytesané do měkkých hor.


A místo na pobřeží uctívané od šedesátých let hipíky se jmenuje podle hory nad ním, Olympos.


Takto od východu k západu jsme projížděli Tureckem, až jsme se trajektem zase jednou vrátili do Evropy.


V Řecku jsme se zastavili jen v Soluni na kafíčko a prohlídku nábřeží.

V průvodci psali: Musíte si dát pravou řeckou kávu! Tu se Řekové naučili od Turků a ti zas od Arménů. Tolik bolesti a poroby v maličkých šálcích, nebo když jde o dobrý kafe, politika musí stranou?

Představte si, že v Řecku je nafta přesně sto krát dražší než v Íránu. Za to, za co jsme v Řecku kupovali jeden litr, jsme před pár dny v Íránu koupili jeden hektolitr!

Po noci v horách jsme odjeli do Makedonie.

Maličká exjugoslávská zemička překvapila tím, že v pěkných kavárničkách v Bitole, sedělo večer snad víc konzumentů kávy než kolik má země obyvatel.

Druhý den jsme pokračovali kolem jezera Ohrid do Albánie, kde jsme teď.


Na to, že tahle země prošla historickým očistcem, je příjemná na cestování. Divoké horské cesty, krásné výhledy a anglicky mluvící obyvatelé i na venkově. Kostely vedle mešit. Římské památky a školy sponzorované Turky.
Středozemí se mění v Balkán a kultury se obohacují.

Výsledek historie by mohl vypadat i takto. Proč ne?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nishkam Nishkam | 11. října 2018 v 12:37 | Reagovat

Zajimave, proc turci sponzoruji skoly v Albanii?

2 ola ola | 11. října 2018 v 19:25 | Reagovat

Ty hlavy vypadají úžasně. To je v nějakém skanzenu, nebo se to tam jen tak válí? Jak jste se o nich dozvěděli? Těšíme se na vás. Stavíte se?

3 Satya Satya | 13. října 2018 v 7:49 | Reagovat

[2]: To je UNESCO památka. Na obrovským kopci si nějakej král 62 let př.n.l. nechal zbudovat hrobku. A sochy bohů kolem... Je to velkolepý. A dozvěděli jsme se o tom samosebou z průvodce:-)

4 Yakeen Yakeen | 13. října 2018 v 7:59 | Reagovat

[1]: Albánie si ze všech nabídek minulého století vybrala ty nejhorší. Ve čtyřicátých letech likvidovala hospodářství se Stalinem a v padesátých se přidala k ČLR. Provedla kulturní revoluci a nezbyl kámen na kameni. Zažili hlad a izolaci úplně od všech. Turci jsou lokální bohatá velmoc a Albánci hledají kořeny. Taky jsou hladové odbytiště.Turecke mešity ala Aya Sofia je snadno rozpoznatelná krása a škola kterou jsme viděli se jmenovala po Kemalovi. (Atatirk) A taky to psali v průvodci:-) Krásný den tobě i Magdalence

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama